BARF vlastní zkušenosti

Myšlenku o krmení psů syrovou stravou, neboli BARF, jsem slyšela už před pár lety. Nevěnovala jsem jí však pozornost, zdála se mi trošku ulítlá, jak se říká. Vždy jsem byla ten granulový chovatel, měla jsem svoji značku granulí, krmila ji řadu let, odchovávala na ní štěňata a vše se zdálo být ideální.

S příchodem Simby se však mnohé změnilo. Když jsem si pro ni jela, tak jsem dostala otázku, co že budu já večeřet, co mi má chovatelka Kickie uvařit. Už několik let jsem vegetarián, mám k tomu svoje důvody, nicméně je nikomu nenutím, tak jsem si jen objednala k večeři cokoli, co nebude obsahovat maso. Ať si se mnou nedělají starosti. S tím se ale objevila i otázka, na které granule je zvyklé moje štěňátko Simba, které jí mám objednat, aby přechod domů zvládla co nejlépe. Dostala jsem odpověď, že je odchovaná na syrovém mase a že dostanu něco s sebou domů. Představa, že v letadle kromě psa povezu ještě syrové maso mě opravdu rozesmála. Říkala jsem si, že uvidíme, co se stane.

Simba a její sourozenci, stejně tak většina wheatenů, které jsem o tom víkendu ve Švédsku potkala, baštila syrovou stravu a všichni vypadali velice spokojeně, v kondici, štěňata byla typicky vyvinutá, silná. Ke štěněti jsem dostala dva válečky jakési syrové směsi a odfrčela domů. Rozmluva s chovatelkou mi vrtala v hlavě. Doma jsem začala pátrat a u syrové stravy už zůstala, převedla jsem na ni i tehdy téměř 11 let starou fenku Karlu.

Když dnes pozoruji dvouletou Simbu, jakou má úžasně pevnou kostru, nádhernou srst, tak jsem si jistá, že krmení syrovou stravou BARF je vhodné i pro rostoucí psy. Když pozoruji téměř 13 letou Karlu, v jaké je úžasné kondici, tak jsem i s naší psí důchodkyní velice spokojená.

Více mých zkušeností najdete zde.