Páteční večer zahájil náš zahraniční host, paní Louise Borst-Borreman z Holandska. Je dlouholetou chovatelkou a rozhodčí wheatenů, její přímé názory na dodržování plemenného standardu jsou známé po celé zeměkouli. Také na přednášce pro naše chovatele je dále zdůrazňovala, vybrala několik hlavních bodů, které tvoří standardního irského wheatena tím pravým. Není to jen hedvábná, zářivá pšeničná srst, ale i stavba těla pracovního psa, prostorný pohyb, temperamentní povaha. Bohužel ze strany přítomných chovatelů a majitelů nebyla touha (až na jednu výjimku) diskutovat. Škoda.
V sobotu se hned z rána konala historicky první, samostatná speciální výstava wheatenů nazvaná Wheaten Show. Paní Borreman se ujala posuzování, bohužel se dostavila se značným zpožděním. Přihlášených 52 wheatenů na ni muselo čekat. Toto číslo je naprostým rekordem nejen v Čechách, ale jistě i v okolních zemích. Konkurence tedy více než tvrdá. Paní rozhodčí to pojala opravdu důkladně, prohmatávala každého psa, několikrát ho nechala běhat, psala dlouhé posudky. Rozdala opravdu požehnaně velmi dobrých, dokonce i dobré, výborných bylo jako šafránu a udělených titulů jakbysmet. Rozhodně se nekonalo rozdávání výborných za účast. Jak jsme si vedli my, Wheaten Darlingové? Úžasným úspěchem je vítězství Pamppy ve třídě vítězek z osmi fen. To, že v dalším boji získala titul Vítězka speciální výstavy bylo snem. Ale její totální suverénní vítězství a zisk titulu BOB, tedy vítěz plemene jsem nečekala. Je to jistě ohromná čest, ale také problém, jak jsem pochopila z okamžitých reakcí okolí.
Vážení, abych vám vysvětlila, jakou jsme měly s paní rozhodčí dohodu. Ano, jsem jedním z organizátorů, kteří rozhodčí pozvali. Její podmínka byla: nikdo z organizátorů nebude přihlašovat psa, který bydlí u něj doma, nebude vystavovat jakéhokoli psa v kruhu a zabezpečí, aby rozhodčí neviděla katalog před ani během výstavy. Světe div se, vše bylo splněno! Vaše komentáře ve stylu, že jsem si zaplatila výstavu jsou naprosto zcestné, jediné co mě napadá je rčení, že podle sebe, soudím Tebe! Jak jinak bych si asi platila ostatní výsledky svých dalších spoluvlastněných psů a odchovů, kde jsme posbírali 3 výborné, 5 velmi dobrých a jednu dobrou. Řekla bych tedy výsledky nic moc. Za velkou čest považuji, že moje předvedená skupinka velmi dobrých odchovů získala vítězství v chovatelských skupinách. Zdůvodnění, že jsou to psi toho správného typu mě skutečně zahřálo. Předpokládám, že nebudete zase věřit, že paní rozhodčí neměla páru, čí je to skupina.
Kompletní výsledky výstavy s fotkami jsou zde.
Fotografické momentky jsou zde.
To, že mi po ukončení výstavy někdo ukradl trimovací stůl v hodnotě několika tisíc korun považuji za naprostou primitivnost. Nikdo, kromě nás, "wheateňáků" tam nebyl! Kdo z vás je takový chudák, že nedokáže vydělat na to, aby si na stříhání svých psů koupil stůl? Ber to tedy ty ubohý zloději jako sponzorský dar z chovatelské stanice Wheaten Darling! Jestli chceš věnování, tak ho klidně poskytnu, užij si ho i se svými psy ve zdraví!
Bohužel jsme vzhledem k totálně neochotnému přístupu paní rozhodčí dodržet jakýkoli čas měli velice nepříjemné zpoždění na vycházku po Praze. Několik majitelů s jejich wheateny muselo dlouho čekat a nakonec odešli domů. Ještě, že aspoň nezačalo pršet. I tak byla procházka po Staroměstském náměstí, Karlově mostě, na hrad a po shodech dolů pěkná. Vzbudili jsme pozornost.
Následoval neoficiální večer v kynologickém centru Rychety. Měli jsme mít grilované maso, sedět venku se psy a klábosit o nich. Bohužel ale to počasí. Pršelo, tak jsme byli všichni v restauraci. Obsluha nestíhala, začaly drobné konflikty. Kdo ale mohl vědět, že to byl teprve začátek?
Nedělní sportovní den jsme si jistě chtěli všichni užít. Profi předvedení tance se psem nastartovalo trénování, dále se předvedl "Kerýsek" neboli Cerry Wheaten Darling s předvedením sportovní kynologie. Moc šikovné naše štěňátko a psovodka Jana. Tréninky agility, poslušnosti a cousingu proběhly v pohodě. Psi se prostřídali, užili si to. Ale to počasí nás skutečně vytrestalo. Vichřice shodila a roztrhla stan - šapitó, pod kterým jsme měli věci a psy. K drobnému zranění došlo dokonce u jedné zahraniční účastnice. Během dne se již kupily stížnosti na personál na cvičáku. Neochota, neslušné chování, ignorance k hostům bohužel způsobily to, že někteří zahraniční hosté odjeli předčasně. Není přece možné, že se nechovají ke svým zákazníkům slušně. Naštěstí nás po obědě ještě hodně zůstalo. Psi závodili jako o život, užili si to. O to hlavně šlo. O spokojené, vysportované psy, kteří unavili svůj teriérský temperament a zaměstnali svoji chytrost.
Kompletní výsledky ze sportovního dne najdete zde.
Fotografické momentky ze sportovního dne najdete zde.
Díky štědrým sponzorům byly opět pro všechny připraveny krásné poháry, krmivo Satisfaction a spousta dalších cen. Jen je fakt škoda té napjaté atmosféry, která už bohužel pomalu, ale jistě začíná být tradicí na akcích kolem whetenů. Čím to je? Že by nám nešlo všem o to samé? Popovídat si o psech, o štěňatech, o jejich chovu, radostech a starostech? Spíš mám pocit, že jde o závodění ve sbírání titulů, v pomluvách těch ostatních, v zákulisních řečech a spekulacích. Ještě, že na Wheaten Days byla spousta "normálních" lidí. Pravda, velká většina z nich nepatří mezi chovatele, mají svého psa pro radost. Že by chovatelé ne?
Později sem přibydou i klasicky zcela profesionální fotky Psa Jíry.
 |