Na světové výstavě v Amsterdamu v roce 2002 jsem dostala pozvání do Irska,
země původu plemene, které chovám. Irský soft coated wheaten teriér (zkráceně ISCWT)
si získal moje srdce před více než 10 lety. Tak krásný, temperamentní, zvídavý,
otužilý a přátelský pes musí pocházet z nádherné země.
Jsou Irové takoví, jako
tento teriér, kterého začali cíleně chovat před více než 200 lety? Jaká je jejich země?
Je drsná nebo přívětivá? Jak asi vypadají psí výstavy na tomto ostrově,
uvidím tam
opravdu špičkové wheatny? Jací jsou chovatelé a jak se snaží plemeno rozšiřovat a
zvelebovat, jaký mají názor na problémy s nestandartním typem srsti, který se do Evropy
dostal z Ameriky? Nejenom tyto otázky se mi honily hlavou když jsem plánovala svoji letní
dovolenou.
Poloostrov Beara |
Termín návštěvy Irska ovlivnilo
několik okolností, v srpnu se tam
koná serie výstav,
tak zvaný "the Circuit". V roce 2003 začínal 16. srpna výstavou v hlavním městě Dublinu
a zakončovala ho poslední, pátá výstava v Tralee. Tedy týden nabitý psími výstavami.
Dalším lákadlem pro chovatele a majitele wheatnů z celé Evropy bylo setkání chovatelů,
které pořádal přímo irský ISCWT klub. Tomu se nedalo odolat.
Na výstavách mě překvapil poměrně malý počet přihlášených wheatnů, kolem 20. Z toho byla navíc přibližně třetina z Velké Británie. Tedy ani v zemi původu nepatří tento teriér mezi příliš početné plemeno. Systém posuzování a rozdělení psů do tříd je odlišný. Například třída limit je otevřena všem dospělým psům nebo fenám, zatímco do třídy otevřené je potřeba se kvalifikovat. Třída šampionů není. Také získání šampionátu je jiné, nestačí pouze několikrát vyhrát třídu. Šampionát se skládá z určitého počtu bodů. Podle počtu vystavených psů ve třídě získá vítězný
pes počet bodů. Čím více psů tedy porazí, tím více bodů pro titul. Nejlepší pes i
fena získávají ocenění "Green star", zelenou hvězdu. Irsko je také přezdíváno jako
zelený ostrov, zelená je skutečně všude. Z vystavených wheatnů převažoval irský typ
srsti, který jediný odpovídá standardu. Vystavovatelé z Velké Británie předváděli
psy s tzv. anglickou srstí. Tato srst je považována dle standardu FCI za vadu, je matná,
chlup je silnější, i když vlnitý, je přítomna podsada. Jiná je i kostra těchto psů, zadní
končetiny jsou přeúhlené, vyšší kohoutková výška. Obecně bych řekla, že zaslouženě vítězili
psi s krásnou irskou srstí, odpovídající kohoutkové výšky, hezky upraveni a předvedeni. Byla
jsem však trošku zklamaná kostrami, často jsem viděla nepevné horní linie, nízko nasazený a
přetočený ocas, vázaný chod zadních končetin, celkově slabou kostru.
Irsko jako země původu se o svoje plemeno zajímá, leží jim na srdci jeho kvalita. Irové jsou milí a přátelští, ochotní diskutovat o problému, jsou velice klidní až pomalí, ne příliš emocionální. Proto je také jakékoli oficiální vyjádření na cokoli otázkou dlouhé doby. S živým temperamentem wheatna tedy příliš neladí. Drsné ostrovní klima naučilo Iry nespěchat, přemýšlet, vyčkávat výhodnější okamžik, potom jednat. Na oficiální stanovisko si tedy počkáme. Důležité je však vědět, že je plemeno v dobrých rukou odborníků a jeho chov se v zemi původu ubírá správným směrem. Bojujme tedy také v našich zemích za kvalitu a standartní typ těchto milých teriérů! Nenechejme původní typ vymřít jenom kvůli modním trendům a vkusu nebo nezájmu či neznalosti jednotlivců! Wheatni si to jistě zasouží. Vždyť jsou krásní ve své původní podobě, s lesklou, vlnitou, pšeničnou srstí, stejně jako malá políčka irských zemědělců po žních, jejich zelené pastviny a pečlivě udržované staleté památky. Wheatni a Irsko mají mnoho společného. Věřím, že se zachovají oba v původní podobě.
výstava v Dublinu, vlevo pes irského typu, vpravo fena anglického typu |
Na výstavách mě překvapil poměrně malý počet přihlášených wheatnů, kolem 20. Z toho byla navíc přibližně třetina z Velké Británie. Tedy ani v zemi původu nepatří tento teriér mezi příliš početné plemeno. Systém posuzování a rozdělení psů do tříd je odlišný. Například třída limit je otevřena všem dospělým psům nebo fenám, zatímco do třídy otevřené je potřeba se kvalifikovat. Třída šampionů není. Také získání šampionátu je jiné, nestačí pouze několikrát vyhrát třídu. Šampionát se skládá z určitého počtu bodů. Podle počtu vystavených psů ve třídě získá vítězný
výstava v Killarney, na pozemncích starobylé katedrály. Třída otevřená, psi. |
setkání pořádané irským ISCWT klubem, přednáška paní Louise Borst-Borremann |
Irsko jako země původu se o svoje plemeno zajímá, leží jim na srdci jeho kvalita. Irové jsou milí a přátelští, ochotní diskutovat o problému, jsou velice klidní až pomalí, ne příliš emocionální. Proto je také jakékoli oficiální vyjádření na cokoli otázkou dlouhé doby. S živým temperamentem wheatna tedy příliš neladí. Drsné ostrovní klima naučilo Iry nespěchat, přemýšlet, vyčkávat výhodnější okamžik, potom jednat. Na oficiální stanovisko si tedy počkáme. Důležité je však vědět, že je plemeno v dobrých rukou odborníků a jeho chov se v zemi původu ubírá správným směrem. Bojujme tedy také v našich zemích za kvalitu a standartní typ těchto milých teriérů! Nenechejme původní typ vymřít jenom kvůli modním trendům a vkusu nebo nezájmu či neznalosti jednotlivců! Wheatni si to jistě zasouží. Vždyť jsou krásní ve své původní podobě, s lesklou, vlnitou, pšeničnou srstí, stejně jako malá políčka irských zemědělců po žních, jejich zelené pastviny a pečlivě udržované staleté památky. Wheatni a Irsko mají mnoho společného. Věřím, že se zachovají oba v původní podobě.
MVDr. Klára Bayerová, otištěno v časopise Svět psů
 |