V únoru roku 2001 došlo k několika změnám ve standardu FCI pro plemeno Irský Soft Coated Wheaten Teriér. Z pozice chovatele jsem si dovolila připojit svůj komentář.

OCAS:
Správně nasazený, ne příliš silný. Nesený vesele, ale nikdy ne přes hřbet. Ocas je kupírovaný, takže dvě třetiny celkové délky zůstávají za předpokladu, že je to v rovnováze a v poměru k psovi. Nekupírovaný ocas je dovolen. V době, kdy mnoho evropských zemí zakázalo kupírování ocasů, byl dopsán do standardu dodatek o nekupírovaném ocase. Je potřeba si uvědomit, že nesení ocasu je jasné, ať kupírovaného nebo ne, "nikdy ne přes hřbet".

OSRSTĚNÍ

SRST:
Pes s jednoduchou srstí. Na dotek měkká a hedvábná, nikoliv tvrdá. Mladí psi tvoří výjimku. Úprava je přípustná. Upravení psi: Srst je střižena těsně na krku, hrudi a lebce, a ponechává se obzvláště dlouhá přes oči a pod tlamou. Doporučují se "licousy" (vous). Bohaté osrstění na nohou. Srst na těle se upravuje tak, aby sledovala obrys psa, ale nepůsobila jako socha. Ocas se upravuje nakrátko a tak, aby se úhledně zužoval. Neupravení psi: Nejdelší srst nemá přesahovat 12,7 cm. Srst je hojná a měkká, zvlněná nebo volně zkadeřená. (Hojnost nelze nikdy vykládat jako délku). Srst by za žádných okolností neměla být načechraná jako u pudla nebo bobtaila. Psy vystavované v takovém stavu je třeba přísně penalizovat, neboť vyvolávají chybný dojem o typu a plemeni. Vývoji srsti štěňat se věnuje zvláštní pozornost. Štěňata se zřídka rodí se správně vyzrálou srstí, a při posuzování tohoto rysu je nutno postupovat velice obezřetně. Než se vyvine srst dospělého psa, procházejí štěňata několika změnami barvy i struktury srsti. Srst obvykle dozrává mezi 18 měsíci a asi 2 lety věku. Štěňata: Zřídka se rodí se správnou barvou a strukturou srsti. Rodí se načervenalá, našedlá a někdy jasně pšeničná. Masky jsou obvykle černé. Někdy se vyskytuje černý pruh podél středu hřbetu nebo černé konečky srsti na těle. Tyto tmavé znaky s růstem psa mizí. Tato partie změněna nebyla, přesto jako by nebyla dostatečně známa. Psy se srstí neodpovídající standardu "je třeba těžce penalizovat".

BARVA:
Dobrá, jasně pšeničná v odstínech od světle pšeničné po zlatavě načervenalou. Každý člověk má zřejmě jinou představu barvy pod označením pšeničná. Standard uvádí mnoho možných odstínů, ale nepatří sem bílá, apricot, šedá a černá. Tyto barvy musí být u dospělých jedinců penalizovány. Prosím přečtěte si části vady a vylučující vady. Bílá srst velmi často souvisí s celkovým nedostatkem pigmentu, kůže není šedá, drápy nejsou celočerné, nosní houba a okraje očních víček nejsou sytě černé (tak jak to preferuje standard v jiných svých částech). Těchto jedinců je v našem chovu dost, na výstavách bohužel úspěšných. Snahy chovatelů změnit barvu srsti pomocí šamponu či černého čaje jsou otřesným příznakem nekomplexního posuzování psů nejen na našich výstavách. Tímto plemeno nevylepšíte drazí chovatelé a rozhodčí!

VADY

Každou odchylku od výše uvedených požadavků je třeba považovat za vadu a míra závažnosti, s jakou by se mělo na tuto vadu pohlížet, by měla být přímo úměrná stupni odchylky.

· Jiné zbarvení nosu než černé.
· Předkus; podkus.
· Jiná, než jasná pšeničná barva u celkově vyzrálé srsti.
· Nervozita. Zlomyslnost.

VYLUČUJÍCÍ VADY

· Žluté oči.
· Matná, tlustá srst, srst se strukturou vlny nebo bavlny.
· Bílá srst. Hnědá srst.

Psi s kteroukoli z těchto vylučujících vad by nikdy neměli být použiti v chovu. Část vylučující vady je zcela nová. Snaží se přiostřit požadavky uchovňování v zemích FCI a dosáhnout skutečného respektování důležitých znaků tohoto plemene dle standardu ze země původu. Nejmarkantnějším a na první pohled jasně patrným, typickým znakem je osrstění. Problémy s osrstěním jsou v celé Evropě mnoho let. Proto je struktuře, vývoji a barvě srsti věnována velká část standardu. Proto standard říká, že jedinci s vlněnou a jinou srstí, než která je uvedena jako standardní by neměli NIKDY být použiti v chovu.